|
| |
|
| |
|
|
Ďábel v Praze - pražské legendy na televizní obrazovce
Churá, Michaela ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Kales, Josef (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zpracování seriálu Ďábel v Praze, který vznikl roku 1996 v produkci České televize. Cílem je zmapovat, do jaké míry je seriál syntézou pověstí a faktů, a hledá odpověď na otázku, odkud brali tvůrci náměty a inspiraci. Zároveň se pokusím dohledat dobové kritiky a přijetí diváků. Seriál je rozdělen do jednotlivých příběhů - pražských legend, a stejně tak jsou rozděleny i kapitoly v této práci. Druhá kapitola se zaměřuje na dějovou linku odehrávající se v jezuitské koleji, jejíž prostředí pak prostupuje celým dějem seriálu. Každá kapitola popisuje děj daného příběhu, následně jeho genezi. Práce je vypracována na základě odborné literatury a návštěv filmového archívu České televize
|
|
|
Člověk proti pokušení: Mefistofelské svádění v českém dramatu 70. a 80. let 20.století
Imlaufová, Markéta ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem pokoušení ve třech českých dramatech ze 70. a 80. let 20. století, jež jsou inspirována faustovskou legendou. Hry představují odlišné modely, jakými se dobové drama s tématem vyrovnávalo. Práce se zaměřuje na princip zla a jeho fungování. Pokoušení zlem nazývá mefistofelským sváděním, přičemž ve vybraných textech analyzuje jeho dramatické ztvárnění. Práce popisuje fungování mechanismu zla a sleduje, jak jsou hrdinové dramat zlem pokoušeni, a také jak se pod tímto vlivem mění jejich jednání a chování. Diplomová práce uvádí moc zla do jejího širšího významového kontextu "vyšší moci". Práce se věnuje souvislostem mezi dvěma vyššími mocemi: mocí zla a totalitní mocí. V tomto popisu obou mocí vychází ze společensko-historického kontextu a života autorů. Analýzou, komparací a popisem těchto skutečností reflektuje princip mefistofelské svádění, tj. pokoušení člověka zlem, v jeho existenciálním rozměru. KLÍČOVÁ SLOVA pokušení, ďábel, mefistofelské svádění, postava, princip zla, drama, Faust, Mefistofeles, Václav Havel, Oldřich Daněk, Jiří Suchý
|
|
|
Žena a čarodějnický sabat
Hlaváčová, Kateřina ; Dluhoš, Marek (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
This bachelor thesis follows the development of the myth of Sabbath as it was created by Christian demonologists in the last centuries of the Middle Ages. It tries to trace its mythical roots and influences of older pre-Christian traditions. It begins with medieval theories of conspiracy which caused the persecution of lepers in France at the beginning of the 14th century and ends with great European hunters, whose justification was based on the belief in the mysterious witches gathering. I assume from the thesis of the Italian historian Carlo Ginzburg, who considered the Witches Sabbath to be transformed idea of the conspiracy of lepers, on which were grafted demonized pagan motives and the new conception of the devil, which crystallized at the end of the Middle Ages. I also try to interpret the motives of the Sabbath as the projections of the social taboos, which had in the centre figure of woman. From this perspective, I evaluate the figure of the devil, who became the shadow of the society at that time.
|
|
| |
|
|
the motive of magic in spanish medieval short story
Kubečková, Katarína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V nasledujúcej práci sa autorka venuje problematike motívu mágie tak ako sa objavuje v stredovekej španielskej krátkej próze. Pracuje s nasledovnými dielami: Calila y Dimna, Sendebar, El Conde Lucanor, Libro del Caballero Zifar a Libro de los Gatos. Z vymenovaných zbierok ďalej spracováva konkrétne vybraté poviedky, kde sa nachádza motív mágie. V úvodnej časti popisuje stredovekú históriu a žánre a podrobnejšie sa venuje ponímaniu mágie na základe dobových ale aj súčasných diel a publikácií. Vychádza z predpokladu, že stredoveká didaktická literatúra väčšinou popisovala reálny svet, v ktorom sa čitateľ pohyboval. Motívy mágie sú rozdelené do piatich celkov: Diabol, Druhý Svet, Čarovný Svet, Falošná Mágia a Medicínske Povery. V každej kapitole sa venuje jednému konkrétnemu prvku, ktorý sa snaží rozobrať v kontexte poviedky ale aj stredovekej kultúry. Na konci každej kapitoly formuluje zhrňujúci záver. Na rozdiel od publikácií na tému mágie v španielskej literatúre, sa zameriava podrobnejšie aj na prvok mágie použitej ako klamstvo, keďže tento prvok sa objavuje často. V závere sa venuje problematike viery stredovekého človeka v mágiu a poukazuje na niektoré zaujímavosti v porovnaní jednotlivých motívov. Ďalej konštatuje, že v stredoveku bola mágia súčasťou bežného života ľudí a, ako ukazujú skúmané príbehy,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.